Nevyslyšená prosba

19. srpna 2013 v 23:27 |  Poezie
Je ticho před bouří a ty se schováváš
běžím za tebou ale víš, že tě nemůžu vidět.
Tak neviň mě, ty svoji záři ukrýváš
a nutíš mě všechno ostatní tolik nenávidět.

Sám víš, že se tě stokrát najít pokusím,
tak mi aspoň ukaž ten správný vytoužený směr.
Rychle, čekám dlouho, nebo se udusím,
asi čekáš až nebudou mít plíce s nikým poměr.

Snad pořád můžu doufat v záchranu,
bude pro tebe náročné se mě zbavit úplně.
Dovol mi občas nahradit tvou ženu,
prosím, přesto vidím, že ji nikdy nenecháš na dně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mais Mais | 22. srpna 2013 v 23:20 | Reagovat

Chmurné a plné citu a krásné jako dešťové kapky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama